Proměny maratonu v době Covidu, aneb první spolupráce s trenérem
Dominika Ž. má ráda výzvy, chutné jídlo, dobré víno, dortíky a místa, kde ještě nebyla. Snaží se neřešit věci, které nezmění, ale v případě, že tam šance je, jde do toho s nadšením po hlavě. Ví, co chce. A taky je hrozně vtipná - vždycky se aspoň jeden zúčastněný směje :-D. Běhu se soustavně nevěnovala, ale měla odběhnutý půlmaraton a sportovala pestře - turistika, lyžování, skialpy, kolo, jóga, cvičení, plavání, lezení po stromech, otužování. Pracuje jako projektová manažerka v bance.
Mně se ozvala rok před svým cílem, maratonem. Pár měsíců před covid érou, která nakonec změnila cestu k dosažení cíle. S Dominikou to nebylo vždy jednoduchý, je tvrdohlavá a tak se jí někdy těžko vysvětlovalo, že jen s nadšením se maraton běžet neoplatí. Tu je povídání se smrtelnicí, ani poloprofesionální běžkyní, spíš sportovní nadšenkyní, jak zvládala první spolupráci s trenérem, plánovaný trénink a jak doběhla do cíle maratonu.
Jak jsi se dostala k běhání a jak to celé vyústilo v chuť odběhnout maraton?
Priebežne som si pobehovala od základnej školy, pred pár rokmi som si odbehla prvý organizovaný beh. Začalo ma to viac baviť a zároveň som zistila, že je to super spôsob relaxu a s mojou láskou k jedlu to ide super dokopy :-). A ako to býva, s množstvom rastie chuť. Skúsila som si polmaratón v 2016, ktorý bol utrpenie, nebavilo ma to a usúdila som, že dlhé behy určite nie sú pre mňa. Lenže prišiel rok 2019 a ja som prešla Cestu SNP. Po návrate som rozmýšľala, čo ďalej. Keďže som počas nej odkráčala niekoľko desiatok kilometrov, odbehnúť tých 40 km a dačo, sa zdalo ako veľmi dobrý nápad :-).
Měla jsi za sebou zkušenost s půlmaratonem, kdy jsi se “samotrénovala”. Proč jsi se s prací na maratonu obrátila na trenéra?
Vždy som pokladala maratón za niečo nedosiahnuteľné, náročné a obdivovala som tých, ktorí takúto vzdialenosť odbehnú. Na tom mojom som sa chcela vyhnúť pocitom, ktoré som mala po polmaratóne. Chcela som ho zvládnuť v pohodičke, s radosťou a užiť si ho.
Občas se objevuje otázka pohlaví trenéra. Muži radši muže, dokonce neznám muže, kterého by trénovala v běhu žena. U žen si nejsem jistý. Bylo u tebe při hledání trenéra toto kritérium? Pokud nebylo, objevilo se toto téma v průběhu procesu přípravy?
Nad týmto som vôbec neuvažovala. Najprv to mala byť trénerka, ale keď sa po 2 týždňoch neozvala, hľadala som ďalej. Vôbec som netušila, kde by som zohnala nejakého ďalšie trénera a spýtala som sa v obchode z bežeckými potrebami, či náhodou nejakého nepoznajú. Poznali teba. Potom definitívne rozhodol prvý dojem a prvý tréning.
Jsi žena a tvoje tělo podléhá cyklickým proměnám. Jak se ti tento rytmus kloubil s trénováním?
Toto som osobne nikdy predtým veľmi neriešila. Občas, keď som premýšlala nad tým, prečo sa mi v daný deň dobre netrénovalo, zistila som, že toto bol dôvod. A nakoniec sme finálny dátum môjho maratónu presunuli o týždeň neskôr kvôli cyklu.
My dva jsme se nestřetli v témě k měření a získávání běžeckých dat. Já data chtěl, ty jsi se bránila (a nabídla jsi mi tím jiný pohled). Pověz k tomu víc. Proč?
Beh mám ako mentálny oddych od bežného života, istú osobnú formu meditácie a čas len pre seba. Nevyhovovala mi pre mňa prehnaná kontrola času, rýchlosti a teda samotného behu. Najradšej som behávala pocitovo. Buď to šlo, nebo to nešlo. A ak to nešlo, nechcela som to síliť. Môj maratón nebol o presnom čase, za ktorý som ho chcela odbehnúť. Bol prvý, mal byť super a keďže bol prvý, dosiahla som ten najlepší čas :-)
Velká část naší spolupráce se odehrávala během krize s onemocněním Covid19. Ty jsi si vysnila postupně tři maratony. Začala jsi Stockholmem, zasuplovat měla Bratislava a nakonec Lublaň. Ani jeden maraton nevydal. Jak na tebe působila celá tato peripetie ubývajících možností realizace tvého cíle?
Zakaždým, keď sa daný maratón zrušil alebo presunul o rok, bola som z toho smutná. Našťastie to netrvalo dlho a hneď som vymyslela ďalšiu možnosť, v ktorej som našla plno výhod.
Od začiatku som vedela, že si v 2020 ten maratón odbehnem, aj keby to malo byť z Bratislavy do Trnavy. Našťastie toto sa nenaplnilo :-D
My jsme si nakonec připravili svůj maraton. 42km s převýšením přes 790m. Prostě hore dole po Malých Karpatech. Jak sis užila takovéto završení přípravy?
Chcela som, aby bol môj maratón špeciálny miestom a prostredím, tento to splnil. Pre mňa to bol ten najlepší maratón. Trasu si vybral presne podľa mojich predstáv - krásne prostredie, ideálna dĺžka :-) (To prevýšenie tam nemuselo byť :-D)
Máš za sebou rok tréninku na maraton, rok práce s trenérem a dokončený maraton. Kdybys chtěla za rok jít ještě jednou, rozhodla by ses znovu pro trenéra?
Áno, určite by som si vybrala toho istého trénera.
V čem pro tebe byla práce s trenérem obohacující a v čem naopak?
Obohatila ma o novú skúsenosť. Zistila som, že beh s trénerom je pre tréning dôležitý a zároveň mi vyhovuje. Nemusím rozmýšlať kam, ako rýchlo a akým štýlom budem bežať. To sa potom aj ten tréning na bežeckom okruhu dal zvládnuť. Za ideálnych podmienok by mal byť spoločný tréning raz do týždňa, čo sa nám žiaľ nepodarilo. Na základe tréningu som objavila nové a pekné miesta na beh, mimo tých mojich zaužívaných. Hoci sa mi veľakrát predpísaný tréning na prvý pohľad nepáčil, v závere som bola rada, že som ho dodržala a prekonala aj samú seba. A hlavne cítila výsledky tréningu - behalo sa mi ľahšie, na pohodu. Najťažšie bolo skĺbiť tréningový plán s iným aktivitami a prácou. V neposlednom rade, som získala veľa dôležitých informácií, ako správne robiť strečing (napríklad tvoj tip - Yoga for runners s Timom Senesi) a regenerovať, aj otužovaním.
